Občanský průkaz v mobilu?
Vstup do nového roku bývá zpravidla spojen s řadou změn týkajících se jak firem, tak jednotlivců.
Pravidla pro sjednávání dohod se loni přiblížila klasickým pracovním poměrům. Letos dohodáři získali nárok na dovolenou, další změny přijdou v průběhu roku. Pro firmy jsou nové podmínky komplikací, počet dohod proto plánují snižovat.
Minulý i tento rok přinesly dohodářům více výhod. Letos navíc mají začít platit další novinky, které omezí možnost řetězení dohod o provedení práce. Podnikatele nová pravidla od dohod odrazují, o čemž svědčí i příklady z praxe.
Změny platné od října 2023
První balík změn účinný od minulého října vyplynul z novely zákoníku práce. Ta do českého práva implementovala unijní směrnici, která přinesla zejména nové administrativní povinnosti pro zaměstnavatele. Dohodářům má naopak zlepšit pracovní podmínky.
Zaměstnavatel například musí dohodáře nejpozději do sedmi dnů od zahájení práce informovat podrobněji o obsahu smlouvy, jako například o povaze práce nebo místu jejího výkonu. Dále je povinný mu písemně určit rozvrh pracovní doby a seznámit ho s ním, případně s jeho změnou, nejpozději tři dny před začátkem jeho směny či období, na které práci rozvrhli.
Už toto opatření bude pro zaměstnavatele znamenat komplikace, protožedohody se sjednávají i u prací nárazových. Jejich doba nemusí být dopředu jasná – například kvůli počasí.
Dohodáři mají nově nárok i na příplatky podle zákoníku práce, jako například za práci o víkendu, příplatek či náhradní volno za práci ve svátek a příplatek za práci v noci či ve ztíženém pracovním prostředí.
Zaměstnavatel jim také musí vyplácet náhradu za překážku v práci na straně zaměstnavatele (například za prostoje ve výrobě) i náhradu za překážku na straně zaměstnance.
Změny platné od začátku roku 2024
I další velkou změnu pro dohodáře přinesla novela zákoníku práce. Nově totiž mají ze zákona nárok i na dovolenou. Při jejím stanovování se nevychází ze skutečné týdenní pracovní doby, ale vždy z fiktivní dvacetihodinové týdenní pracovní doby.
Nárok na dovolenou vznikne pouze v případě, že pracovní vztah u daného zaměstnavatele trval během roku aspoň čtyři týdny (28 kalendářních dní) a zaměstnanec pro účely dovolené odpracoval alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby (u dohod je to 80 hodin). V případě nevyčerpání dovolené během trvání smlouvy má pracovník nárok na její proplacení.
Změny s účinností od 1. července 2024
Další významnou novinku, tentokrát pouze pro dohody o provedení práce, přinese konsolidační balíček. S odloženou účinností na červenec pozmění pravidla pro vznik účasti na pojištění. Dojde totiž ke zrušení stávajícího limitu pro měsíční příjem ve výši 10 000 korun. Ve hře budou nově limity dva. Při překročení jednoho z nich bude z měsíční odměny odvedeno pojistné na zdravotní a sociální pojištění za pracovníka i zaměstnavatele.
První limit se bude vztahovat na případy, kdy zaměstnanec pracuje na dohodu o provedení práce (DPP) jen u jednoho zaměstnavatele. V takové situaci bude hranice měsíčního příjmu pro vznik účasti na pojištění stanovená jako 25 % průměrné mzdy. Pro rok 2024 jde (po zaokrouhlení na celé pětistovky dolů) o částku 10 500 korun.
Druhý limit se bude používat při souběhu více dohod u několika zaměstnavatelů v jednom měsíci. Bude ve výši 40 % průměrné mzdy pro všechny zaměstnavatele v úhrnu (pro rok 2024 jde po zaokrouhlení o částku 17 500 korun).
Změna má zamezit řetězení dohod u více zaměstnavatelů, kdy z nich není nutné odvádět pojištění (limit deset tisíc korun nyní platí pro každého zaměstnavatele zvlášť). Pracovník v tomto režimu tedy může souhrnně dosahovat příjmu, který odpovídá klasickému pracovnímu poměru. Neodvádí ale pojistné, čímž stát dlouhodobě přichází o velké finanční prostředky. Nehledě na to, že těmto zaměstnancům před důchodem může chybět potřebná doba pojištění pro vznik nároku na penzi.
Oblast dohod by se mohla změnit i v roce 2025. Počítá s tím chystaná novela zákona o nemocenském pojištění, která prošla připomínkovým řízením. Dohodářům, stejně jako osobám samostatně výdělečně činným, má přiznat nárok na ošetřovné, pokud jejich účast na nemocenském pojištění trvala aspoň tři měsíce.
Povolování staveb
Rok 2024 přináší účinnost dlouho odkládaného nového stavebního zákona. Mělo by dojít ke zrychlení stavebního řízení, a to zejména sjednocením územního a stavebního řízení, kdy bude vydáváno jedno rozhodnutí o povolení záměru, a dále zefektivněním vydávání závazných stanovisek. Ke zrychlení přispěje i povinnost odvolacího stavebního úřadu rozhodnout o odvolání, čímž dojde k zamezení přehazování rozhodnutí mezi prvoinstančním a odvolacím stavebním úřadem.
Novela silničního zákona
Po delší době můžeme hovořit o významnější reformě dopravních předpisů, z nichž zmíníme tři nejzajímavější. Úplnou novinkou je zavedení řidičáku na zkoušku již od 17 let věku a řízení s mentorem kterým může být např. rodič mající řidičské oprávnění alespoň 10 let a čistý bodový rejstřík.
"Systém označovaný jako L17 nás přibližuje k jiným státům, kde již funguje, jeho účelem je usnadnění plynulejšího získávání řidičských dovedností," dodává Petr Hrnčíř.
Důraz na bezpečnost stojí za zjednodušením bodového systému přestupků a současně zvýšením finančních pokut u některých přestupků – v případě způsobení nehody s ublížením na zdraví se výše pokuty zdvojnásobí.
A konečně velmi praktická záležitost nejen pro rodiny, které si půjčují automobil – nemusíte s sebou mít doklady. Pokud je vše, jak má, zapsáno v českých registrech, bude vám stačit občanka.